1. část: Dotace pro malé a střední podniky rozhodně nejsou malé
Příští programovací období dává všem žadatelům o podporu z Evropské unie v České republice výrazně větší šanci na získání evropských peněz, než tomu bylo dosud. Už jen z hlediska celkové alokace je nárůst enormní - více než 870 miliard korun na období sedmi let reprezentuje v přepočtu na rok oproti letům 2004-2006 téměř pětinásobek. Také nárůst počtu operačních programů z 12 na 24 ukazuje široké spektrum možností, oblastí intervence i oprávněných kategorií žadatelů o dotace, resp. jejich příjemců.
První díl seriálu Dotace EU pro všechny je zaměřen na malé a střední podniky ČR v roli žadatele o dotace ze strukturálních fondů (SF). Tedy na kategorii žadatelů, která měla už v předchozím období let 2004-2006 významný podíl jak na celkovém počtu žádostí o podporu ze SF, tak schválených projektů i objemu získané dotace. Malé a střední podniky (MSP) současně reprezentují žadatele, kteří vytvářeli a určitě budou i nadále vytvářet velký počet nových míst na pracovním trhu České republiky. Společenskému významu MSP odpovídá i to, že většina nových operačních programů v ČR jim dává coby žadatelům prostor - v případě Operačního programu Podnikání a inovace (OPPI) mají dokonce v rámci jednotlivých programů podpory převažující podíl.
Co je to vlastně malý a střední podnik?
Hned na úvod si připomeňme definici MSP, aby bylo zřejmé, které podniky do této kategorie skutečně patří (tabulka 1). Kategorizace podniků přitom vychází z hodnocení podle tří kritérií: 1) počet zaměstnanců podniku/podnikatele, 2) velikost obratu nebo výše aktiv (v případě podnikatelů, kteří vedou jednoduché účetnictví výše příjmů a majetku), 3) nezávislost (přestože tato podmínka dosud dostatečně nepronikla do povědomí podnikatelské sféry, právě ona je na poli SF mnohdy rozhodující při určování statutu podniků a tedy i rozhodování, zda firma může nebo nemůže čerpat. Nezávislý je takový podnik, který není z více než 25 % vlastněn subjektem nebo subjekty, které nesplňují definici MSP).
Údaje, které se používají pro stanovení počtu zaměstnanců a finančních veličin, se vztahují k poslednímu uzavřenému zdaňovacímu období a jsou vypočteny za období jednoho kalendářního roku.
Budoucí podíl MSP? Zhruba třetina úspěšných žádostí
Vzhledem k výši alokace ČR i zkušenostem z minulého období lze předpokládat, že MSP budou opět patřit mezi velmi aktivní žadatele. K tomuto očekávání přispívá i fakt, že velká část neúspěšných žadatelů z řad MSP z let 2004-2006 vážně uvažuje o tom projekt znovu předložit. Proto lze jejich podíl na počtu úspěšných projektů v letech 2007-2013 odhadnout na hladině třetiny schválených projektů. Pokud jde o podíl MSP na objemu získaných peněz, bude pravděpodobně mnohem nižší (graf).
Odhad menšího podílu MSP na objemu získané dotace v letech 2007-2013 vychází z několika předpokladů:
MSP realizují s ohledem na svou velikost a omezení disponibilních financí projekty spíše menší velikosti (v řádu milionů), zejména ve srovnání s většími žadateli, jako jsou např. města, kraje, velké podniky nebo vysoké školy. To je navíc v mnoha případech přímo zohledněno také v maximální výši možné dotace pro žadatele z řad MSP.
MSP jsou s ohledem na svůj omezený rozpočet schopny realizovat za celé programovací období 2007-2013 jen několik málo projektů, v mnoha případech dokonce pouze jeden nebo dva.
Maximální procento dotace, kterou mohou MSP získat na uznatelné náklady projektů, je s ohledem na převážně výdělečný charakter jimi předkládaných projektů nižší, než je u projektů municipalit, neziskových organizací nebo jiných nekomerčních subjektů.
Indikativní podíl MSP na celkovém objemu získané dotace tak podle našeho názoru představuje cca 150 mld. Kč, což je pro srovnání zhruba trojnásobek alokace na celé programovací období 2004-2006.
MSP mohou jít cestou prvotního i druhotného čerpání
Obecně lze vymezit potenciál strukturálních fondů pro MSP i další žadatele ve dvou hlavních rovinách:
1) Možnost přímo dosáhnout na podporu pro svůj rozvoj, zejména v oblasti podpory podnikání, inovací, lidských zdrojů a cestovního ruchu. Nemusí přitom jít jen o čerpání dotací, ale i o získání zvýhodněného úvěru nebo bankovní záruky. Obecně se výše podpory pohybuje v průměru okolo 50 %, ale u malých podniků může být až o 10 % vyšší.
2) Možnost zprostředkované podpory, tzv. druhotné čerpání dotace. Termín druhotné čerpání dotace by mohl vyvolávat dojem buď něčeho negativního, případně využívání určitých zbytků. Tak tomu v žádném případě není: Druhotné čerpání dotace vychází ze skutečnosti, že činnost a produkce velké části MSP spadá v praxi do kategorie uznatelných nákladů projektů, které předkládají jiní žadatelé (včetně jiných MSP) o dotaci. Tyto MSP se pak mohou účastnit výběrových řízení na dodávky nebo na služby ať už samostatně, nebo jako subdodavatelé a zprostředkovaně se tak podílet na čerpání dotací.
Uvedené možnosti je samozřejmě vhodné kombinovat a využít v maximální možné míře, protože to, co se nabízí v období 2007-2013, se již určitě nebude v takovém rozsahu opakovat.
Hlavní zdroj pro MSP - tematické operační programy
Největší prostor pro MSP dávají tematické operační programy (TOP), které reprezentují i největší podíl na celkové alokaci ČR. Ale samozřejmě každé pravidlo má své výjimky, a tak i mezi TOP najdeme programy, kde je pro MSP nulová možnost přímého čerpání dotací. Jde například o Operační program Doprava a Operační program Technická pomoc. Na druhé straně škály pak stojí Operační program Podnikání a inovace, který je pro MSP dostupný v podstatě v plné šíři. Celkový přehled o dotačních možnostech pro MSP v tematických operačních programech umožňuje tabulka 2, která jde až na úroveň prioritních os jednotlivých programů.
Samozřejmě neplatí, že celá prioritní osa toho kterého programu je dostupná pouze pro MSP, v mnoha z nich si budou v roli žadatelů o dotace vzájemně konkurovat s jinými kategoriemi subjektů.
Přímé dotace na lidské zdroje: až 100 %!
V rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost (OPLZZ) budou ze SF významně podporovány projekty MSP zaměřené na rozvoj lidských zdrojů. Nepůjde přitom jen o přímé vytváření pracovních míst, ale ve velké míře i o projekty na zefektivnění využití pracovní doby a další projekty zaměřené na trh práce, na odstraňování diskriminace a na rozvoj moderních forem zaměstnávání. Jako příklady lze uvést typické projekty:
uplatňování pružných forem organizace práce (job sharing - sdílené úvazky, práce z domova, job rotation - vystřídání různých pozic i během zkušební doby, zkrácené úvazky, atd.),
vytváření nových a vyhrazených pracovních míst obsazovaných nezaměstnanými,
rekvalifikační, motivační a akviziční programy pro sociálně vyloučené skupiny na trhu práce (zdravotně postižení, absolventi, ženy po návratu z rodičovské dovolené),
usnadnění návratu rodičů s malými dětmi do práce po skončení rodičovské dovolené.
Významně je podporována také oblast vzdělávání a školení, a to dokonce v rámci několika operačních programů. Nejvýznamnější z nich je Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OPVpK), ale další možnosti lze identifikovat i v rámci jednotlivých regionálních operačních programů (ROP). Bude podporováno vzdělávání od úrovně základního až po vysokoškolské a celoživotní, přičemž pro malé a střední podniky se otevírá prostor pro realizaci projektů tohoto druhu:
vývoj, inovace a zavádění vzdělávacích programů s důrazem na využití informačních a komunikačních technlogií (eLearnig),
stáže studentů, doktorandů, pedagogů a vědeckých pracovníků v podnicích firmách,
participace podniků při tvorbě a úpravách vzdělávacích programů zejména na středních a vysokých školách,
spolupráce a partnerství mezi firmami - sdílení příkladů dobré praxe v oblasti rozvoje lidských zdrojů (konference, partnerství, výměna zkušeností, stáže mezi firmami navzájem, atd.),
podpora moderních forem řízení a rozvoje lidských zdrojů - např. Investors in People - snižování fluktuace a nemocnosti, zvýšení produktivity.
Prostor pro MSP i v ROP a Praze
Přestože regionální operační programy ve většině případů navazují na priority, které existovaly v rámci Společného regionálního operačního programu (SROP), přímá podpora podnikání pro MSP už v nich nemá tak velký prostor, jaký existoval v opatření 1.1 SROP - Podpora podnikání ve vybraných regionech. Přesto lze i v rámci jednotlivých ROP identifikovat pro MSP významné možnosti, a to zejména pro ty malé firmy, které podnikají v oblasti cestovního ruchu (tabulka 3).
Úplně mimo hru o evropské dotace nebudou ani MSP, které chtějí realizovat svůj projekt na území hlavního města Prahy, přestože u programu OP Praha - Adaptabilita a OP Praha - Konkurenceschopnost je třeba počítat ve srovnání s ROP i TOP s menší alokací i nižším procentem dotace.
Pro informace i inspiraci také na internet
Navzdory řadě projektů našich MSP, které byly úspěšně realizovány v končícím programovacím období, si stále ještě mnohé malé a střední podniky nevědí rady s tím, jaké konkrétní projekty si lze představit za oficiálně formulovanými oblastmi podpory i výzvami jednotlivých operačních programů. Pro tyto firmy mohou být neocenitelným zdrojem inspirace případové studie úspěšných projektů. Řada z nich vyšla například na stránkách tohoto časopisu a pro předplatitele jsou i na jeho webu (www.dotacnivestnik.cz), mnoho dalších lze nalézt i v dalších internetových zdrojích, kde jsou k dispozici i informace o aktuálních dotačních možnostech. Pro MSP jsou z tohoto hlediska relevantní zejména webové stránky Agentury CzechInvest (www.czechinvest.cz). Průřezovým zdrojem informací je portál eDotace.cz (www.edotace.cz), který kromě kompletního přehledu dotací vhodných pro MSP nabízí i databázi podrobných případových studií projeků MSP realizovaných v různých operačních programech. Případové studie pokrývají všechny hlavní oblasti podpory z let 2004-2006, které prolínají i do období 2007-2013. Také Rozcestník pro evropské peníze portálu Euroskop.cz (rozcestnik.euroskop.cz) nabízí rozsáhlou databázi případových studií v jednotné, byť mírně zjednodušené podobě. Takže: Hodně úspěchů při získávání i využívání evropských dotací!
Jan Havránek
RAVEN Consulting
